Starat se o nemocného autíka bývá náročné, o tom už jsem
psala. Ale ta fáze, kdy se dítku trochu uleví, ale zároveň ještě může odpočívat
a režim se ještě nevrátil do té běžné rutiny, ta je milá. Obzvlášť když máte to
štěstí a můžete u toho být a nemusíte do práce (díky, drahá kolegyně:-).
Kubík dnes očividně překračuje hranici nemoc – zdraví. Je
milý tak, až se to nedá povědět! Ráno se vzbudil s úsměvem na rtech po
celých 12 hodinách spánku, díkybohu už bez teploty. Největší ranní zábavou se
dnes stalo oblékání. Není neběžné, že se děti rády prohlíží v zrcadle. A
ano, i náš chlapeček je slušný narcis. Nejdřív se ochotně svlékl a pak se
producíroval před zrcadlem. Následně pohrdnul mnou připravenými trenýrkami a
nadiktoval si, že chce SLIPY! Bylo mi to divné, ale pak mi to docvaklo. Jedné
rodině, která se s autismem u syna sotva seznámila, jsem připravila
materiály, které by je mohly inspirovat. Neboli co pomohlo nám. Na hromádce se
ocitly mimo jiné i dávné vizualizace z období odstraňování plen. A tam byly.
SLIPY. Měl sérii na celý týden, všechny měly nápis dne na přední části. A jak
to viděl, tak je chtěl. Šel do skříně a hledal. Tak jsem mu vysvětlovala, že to
byly slipy pro mimi, ale že on už je TÁÁÁÁK VELIKÝ. A Kubík tu klasickou slovní
hříčku s rukama až do stropu ve svých skoro šesti letech začal neúnavně
ukazovat. A hrozně ho to bavilo:-)
Nakonec si vybral jiné slipy (ještěže jsme nějaké měli).
Možnost volit si oblečení ho očividně nadchla, takže jakmile jsem mu podala
triko, šel místo toho (velmi samostatně, a to se cení) do šuplíku, kde si
vyndal jiné, pruhované, jehož oblibu dal najevo veselým zvonivým „Jéééé!“ Ve
finále už se mnou laškoval při obouvání ponožek a schválně si nedával pozor na
to, kde je pata, abych mu mohla říct to vtipné vytoužené TY LUMPE! Ostatně
proto mi už nechce trénovat slovo mýdlo. Z toho se ochotně stalo nýdlo,
aby chlapečkovi zaznělo právě TY LUMPE! Bezpečí stejné repliky mu naprosto
typicky autisticky prostě dělá dobře.
Tancovali jsme spolu, povídali, hráli na piano, dělali strukturované úkoly.
Zasvítilo slunce a všechno, ale úplně všechno, je rázem veselejší. Pro radost
jsme si spolu upekli buchtu. Zdravou, špaldovou. A pak, po všech těch výkonech,
si lehnul a v minutě usnul.
No a teď spí a je prostě...prostě nejmilejší na světě!:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat