Je poměrně běžné, že člověk v průběhu života získává a
ztrácí kamarády. A je to poměrně dost charakteristické i pro auti-rodiče. Četla
jsem jednu smutnou zpověď otce autistického chlapce, který mluvil o ztrátě
rodinných i kamarádských vztahů. Že to mnohdy v rodině nefunguje a
autismus má na to velký vliv, to už vím i já. I já pociťuju velké změny v rodinných
vztazích a procitnutí z iluzí o některých z nich. Jaksi jsem si na to
už zvykla. Bylo a je to bolestné, ale je spousta lidí, co tohle prožívají.
Přemýšlím, jestli mi autismus vzal kamarády. A nemyslím si
to, respektive doteď jsem si to nemyslela. Je pochopitelné, že se vídáme méně,
ale zájem z jejich strany o můj život včetně zájmu o Kubu, o rodinu, ten
stále vidím. A přesto jsou lidé, u kterých nad tím momentálně přemýšlím. A tak mi
jde hlavou, co to je vlastně za událost - ztratit kamaráda. Jak se to stane. A
to, že se mi to asi právě děje.
Když je člověk dospělý, musí se primárně starat o rodinu.
Tak to prostě je a obzvlášť v dnešní době prostě nezbývá příliš času na
sebe, na kamarády, na volnost. A vzájemné vídání řídne, slábne. Naprosto
přirozeně. Ale i když se lidé nevídají, je možné cítit zájem. Občasný
telefonát, zpráva, návrh na setkání (i když to není v silách se nakonec
potkat), to si asi představuju pod formulací JSEM TU PRO TEBE – JSEM KAMARÁD. Mám
kamarády, se kterými už se téměř nevídáme. Už vymizely i pseudo-nutné setkání
pro obligátní důvody zvané narozeniny, Vánoce. Zprávy nepřicházejí, zájem klesnul pod bod
mrazu. Nutno dodat, že stagnace z mé strany přichází po řadě marných
pokusů něco společně podniknout, zase něco prožívat, sdílet životy a
přátelství.
A teď čí je to vina? Autismu? Že nám dlouho nedovolil
vytáhnout paty z domu a kamarády jsme stále zvali jen k nám? Že
žijeme velmi jiný život ve srovnání s většinou lidí kolem nás? Nedokážu se
v tom zorientovat a chci věřit, že to tak není. Další důvod zatím
nenacházím, ale intenzivně cítím, že tomuhle přátelství můžu vykopat hrobeček.
Přátelství odešlo v roce 2016. Z neznámých důvodů.
Žádné komentáře:
Okomentovat