středa 1. února 2017

HEZKÝ ŽIVOT



U výchovy dětí s autismem je člověk často tak nějak na pochybách, jestli to, co dělá pro své dítě, dělá dobře. Jestli volí správné postupy, řeší to, co je důležité, jestli nedělá chyby, které se mu pak stokrát vrátí. 

Přestože nás prozatím odborníci ujišťovali o tom, že „chlapec je velmi dobře veden rodinou“, měla jsem občas smíšené pocity. Dělám to ještě dobře? Nevytrácí se mi priority? Nestal se ze mě jen stroj na výkony, na plnění úkolů, na důslednost a vzdělávání? Je to všechno ještě v pořádku?

O víkendu jsme byli v Praze. Dívala jsem se kolem sebe na ty lidi všude, viděla jsem všechno možné. Cestou jsme u McDonalda natrefili na chlápka, který na své malé dítě naprosto bezdůvodně vyštěkl „Drž už tu hubu!“ Měla jsem chuť ho do té jeho praštit. 

Vidím různé rodiny, slýchám příběhy, různé vztahy máme i v rodině. A v tom metru v Praze jsem nějak přemýšlela, jaké modely vídám a kdo jak funguje ve společnosti a v rodině a uvědomila jsem si, že ano, je to všechno ještě v pořádku. Vychovávám, ale zároveň zahrnuju láskou. Není dne, abych synovi neřekla, že je skvělý, a že ho mám ráda. Lpím na věcech důležitých, na ty méně podstatné jsem ochotná se tolik nedívat. Žijeme spolu, komunikujeme, prožíváme řadu aktivit společně. Často se stane, že mě můj muž obejme a Kubík k nám přiskočí a přitulí se k oběma. A u toho řekne „táta, máma, Kuba“ a směje se od ucha k uchu. Jako dnes. Kvůli tomu mu stálo za to vylézt ze zahřáté peřiny. 

Naše malá rodina má svá vnitřní pravidla, která respektujeme všichni. Základy položila láska a cihlu po cihle stavíme pevný dům. Je pevný, přestože je v něm element autismu, se kterým se střídavě hůř a střídavě líp potýkáme všichni tři. Je v něm taky hodně lásky a porozumění. 

Mé pocity jsou možná nepřenosné, ale musí to tu zaznít. Je možné žít hezký život s autismem, pokud diagnóza neposouvá dítě až tam, kde už zbývá jen bouchání do hlavy a nutný život v ústavu. Je to možné, když se máme rádi a snažíme se, jak nejlíp umíme. 

Naše štěstí je mnohdy nezměrné. Jako to moje dnes.


Žádné komentáře:

Okomentovat