Dnes ráno jsem cestou do školky zahlédla na místní optice
obří nápis – HLEDÁME KOLEGU/KOLEGYNI DO NAŠEHO TÝMU!
Proběhlo mi hlavou, že mi ta formulace připadá tak nějak
komická, u běžné optiky, prostě u obchodu. Ale je to tzv. trendy. Leckdo tvoří
tým. Anebo, a to je ještě lepší, lecčemu se říká rovnou projekt. Už jsem o tom
jednou psala. Outfit neboli co si vezmu na sebe, look neboli vizáž, trendy
neboli moderní. O must-have ani nemluvě.
Z podobných nápisů a všemožně hlásaného slova PROJEKT
musí mít člověk nutně pocit, že žijeme v neskutečně moderním světě. Když i
prodavač (a mám k této profesi úctu jako ke každé jiné) je rázem
specialistou, říkám si, jak bude asi mé okolí vypadat. Je úplně možné očekávat,
že kolem budou vířit jen lidé perfektně upravení. Muži ve vyštíhlených
oblecích, ženy úžasně upravené. Všude bude hýřit pozitivní energie a všichni si
po práci natáhneme funkční prádlo a půjdeme běhat nebo cvičit jógu.
Pak ale právě jedete takhle autobusem a kromě nápisu s TÝMEM
vidíte i to okolí. Ne, minimálně v našem malém městě to až tak žhavé
nebude. Nejsem žádná „módní policie“, ale je fakt, že pozorováním za pouhý den
či dva lze snadno odhalit, jak moc ještě pokulháváme za všemi těmi trendy a
týmy a projekty. Upravenost zevnějšku každého z nás je ještě pořád na
chvostu priorit, přestože teď určitě někomu křivdím. Najdou se i tací či
takové, kteří/které se umí upravit a umí věci nosit. Je ale převážná většina těch,
co to neřeší nebo to neumí.
Tradiční prohřešky typu ponožky v sandálech, sportovní
bunda plus kabelka nebo nesoudně oblečené příliš malé tričko na trochu větším
těle jsou stále tady. Také dětské sponky v účesu padesátnice. A spousta a
spousta dalších. U mužů špatně (krátce) uvázaná kravata. Košile s krátkým rukávem
(proč se vlastně proboha vyrábí???), naprosto nemožné tenisky plus oblekové
kalhoty (asi ve snaze o ležérní eleganci). Vídám tady jednoho pána, zřejmě
bydlí poblíž...a to je zážitek, kdykoliv ho potkám. U něj je to asi takhle: kovbojské
boty + džíny do pasu, široké po celé délce, ovšem trochu nešťastně krátké +
tričko + zvláštně ledabyle uvázaný trojcípý šátek kolem krku + klobouk. A k tomu
třešinka na dortu – kožená taška v ruce (zvaná diplomatka), případně
tradiční károvaná pevná taška nákupní. Kdo umí, ten umí. A kdo neumí...nosí
diplomatku a klobouk:-)
Také vídávám těžký střet s trendy. Nosí se duhové barvy
vlasů? Polovina hlavy strojkem a druhá dlouhá? Pak je ale potřeba umět nosit i
zbytek těla ve vkusném oblečení, které tak nějak koresponduje s účesem... Chceme
být moderní, jít v rytmu doby, snažíme se o tu úroveň, která je nám
vtloukána v reklamách a na billboardech. Máme se ale ještě hodně co učit.
Z dnešního příspěvku je myslím každopádně zjevné, jak
závažné věci momentálně řeším:-) Ale teď už dost legrace, jdu uklízet. Ve
skříních a taky tím pádem i v sobě.
Žádné komentáře:
Okomentovat